DomůBydleníAdriana měla už dost rušného života a odešla na venkov. Vybudovala vlastní...

Adriana měla už dost rušného života a odešla na venkov. Vybudovala vlastní značku, která spojuje ruční práci se stylem

Představte si, že se rozhodnete začít od začátku – a to i přesto, že máte dobře rozjetou kariéru. Přesně tak se rozhodla sympatická Adriana Gregor, která ve své práci našla vášeň a zároveň i radost. Rozhodla se totiž věnovat tomu, co ji při předělávce domu zaujalo.

Příběh jako z filmu. Přesně to mi napadlo, když jsem slyšela jak jste začali vlastně podnikat … přiblížili byste nám, kdy vznikl nápad a touha založit si vlastní firmu? Předtím jste, pokud se nemýlím, pracovali ve více korporátních firmách.
Roky jsem žila v hlavním městě. Přes týden jsem většinu času trávila prací v kanceláři do pozdních večerů. Víkendy s přáteli se míjely ve městě nebo cestováním. Realita, kterou jsem přijala za svou, trvala příliš dlouho. Naštěstí jsem se jednoho dne vzpamatovala a vrátila se na střední Slovensko, odkud pocházím. Po čase hledání jsem koupila starý opuštěný dům, pár kilometrů od rodného města, v Sliači.

Vzhledem k tomu, že dům byl v relativně špatném stavu, jsme se s manželem rozhodli pro renovaci. Původní úmysl byl opravit jen nezbytné. Vyměnit střešní krytinu, okna, předělat centrální vytápění, zateplit a udělat fasádu. Renovace se protáhla na necelý rok a protože jsem právě čerpala svou mateřskou dovolenou, měla jsem neomezené možnosti sledovat dovednosti mistrů. Během rekonstrukce našeho stoletého domu jsem objevila vášeň pro ruční výrobu a design. Prohloubila se při hledání inspirací na zahraničních stránkách na zařízení kuchyně, kdy jsem zaregistrovala často se opakující lněné zástěry, utěrky a dřevěné prkénka. V té době se podobné výrobky u nás koupit nedaly, a tak jsem dospěla k rozhodnutí, že je budu vyrábět.

Nebáli jste se vyskočit z jakéhosi zaběhnutého kolotoče?
Vše, co se v té době kolem mě dělo, bylo úplně nové. Změna prostředí, dům, manžel, dítě … Byl to začátek nového života do kterého strach nepatří. Velmi jsem se těšila.

Přece ale, všechny začátky jsou těžké. Tedy, pokud to ten strach nebyl, což dalo nejvíce zabrat vám?
V začátcích to byla nedůvěra rodiny a okolí, která mě mírně brzdila. Nevěřili mé vizí ani tomu, že mohu být úspěšná v prodeji „takových“ výrobků, které se líbí mně. Mé nadšení bylo silnější a já jsem s nimi přestala na chvíli sdílet nové plány. Vrátila jsem se k tomu, až když firma fungovala.

Jaká byla tedy je ta vaše vize?
Od začátku jsem věřila, že dokážu ovlivnit vkus lidí. Jejich pohled na to, co opravdu potřebují a využijí. Přála jsem si naučit lidi kupovat domácí dekorace méně často a kvalitnější. Inspirovat je, aby se zamysleli jestli opravdu musí být obklopen tolika levnými zbytečnostmi na původu kterých jim nezáleží a v podstatě jejich nepotřebují. Fotkami, které pravidelně umisťuji na Instagram 50 ARCHES, se snažím jít příkladem. Ukazuji, že domácnost nemusí být přeplněná drobnými dekoracemi nato, aby byla útulná.

Zajímavé je to, že kromě minimalismu se váš obchod řadí do kategorie slowdesign. Věděli byste čtenářům ozřejmit, jaký je rozdíl, pokud je něco koupeno od velké firmy a od vás?
Jako odpověď na stánky rychlého občerstvení vzniklo slow food a od něj se to odvíjí dál slow fashion, slow beauty … slow design je protiklad pro rychlý životní styl – rychlé nákupy, na pásu na kvanta vyrobených dekorací. Při „pomalém designu“ klademe důraz na kvalitu. Klient má záruku, že výroba je poctivá a lokální. Že výrobek vyrobil řemeslník, který svou práci dělá rád, v podmínkách, jaké mu vyhovují, v čase, který si vybere a za pláč, jakou si řekne. Je to přesný protiklad toho, jak to funguje v zemích treiteho světa, kde se na produkci v nelidských podmínkách podílejí novodobí otroci a také děti. V 50 ARCHES má klient možnost znát celý proces, kterým dřevo prošlo dokud se stalo finálním výrobkům.

Pojďme tedy k tomu procesu – co u vás řemeslníci musí splňovat? Podle čeho si je vybíráte a jak to vlastně všechno vypadá?
Roky spolupracuji se Slovenská výrobcem lepeného dřeva, ze kterého vyrábíme prkénku. Toto dřevo nakupuji jako polotovar, takže je vhodné k okamžitému zpracování. Z nového dřeva s FCS certifikací (dřevo vytěžené a zpracované environmentální) vyrábíme Lopar, mísy a drobné sochy. Staré dřevo si hledám lokálně nebo na inzeráty. Následně je třeba dřevo dovézt, očistit, ošetřit případně přesušit a až tak začít s výrobou. Ze starého dřeva vznikají žebříky, stoličky, lavice a kruhy.

- Advertisment -spot_img

Mohlo by se vám líbit